Читать книгу Чешская литература. Хрестоматия онлайн

Kdykoli se někde slavilo posvěcení chrámu, jezdíval Václav do všech chrámů. I vešel do hradu Boleslavova v neděli na svátek Kosmy a Damiana. Když vyslech mši, chystal se vrátit domů do Prahy. Ale Boleslav jej zadržel s podlým úmyslem a řekl mu: «Proč odcházíš, bratře? Vždyť máme i zdravý nápoj.» On tedy neodřekl bratru, ale vsedl na kůň a zahájil hru se svou družinou na hradě Boleslavově.

A tu se domnívám, že mu pověděli: «Bratr Boleslav tě chce zabít.» Ale on tomu neuvěřil a poručil to Bohu. Když nastala noc, shromáždili se ti zlí psi na dvorci jednoho z vrahů Hněvsy, zavolali Boleslava a s ním se usnesli na onom ďábelském záměru proti jeho bratru. Neboť jako se kdysi Židé shromáždili a kuli pikle proti Kristu, tak se tito zlí psi sešli a radili, jak by svého pána knížete Václava zavraždili. I řekli: «Až půjde na jitřní, tehdy si naň počíháme.»

5. Časně zrána zvonili na jitřní. Jakmile Václav uslyšel zvon, řekl: «Díky tobě, Pane, že ses mi dal dočkat tohoto jitra.» I vstal a šel na jitřní. Hned v bráně jej dostihl Boleslav. Václav se naň ohlédl a řekl: «Bratře, včeras nám dobře posloužil.» K uchu Boleslava se naklonil ďábel a zkazil jeho srdce, že mu odpověděl: «Nyní ti chci lépe posloužit.» Po těch slovech udeřil jej mečem po hlavě. Václav se obrátil k němu a řekl: «Co ti to popadlo, bratře?» A po těch slovech jej uchopil a srazil na zem. Tu přispěchal jakýsi Tuža a ťal Václava do ruky. Ten poraněn na ruce pustil bratra a běžel do chrámu. Tu dva ďábli řečení Tira a Česta ubili jej v bráně chrámové. Hněvsa pak přiskočil a probodl mu bok mečem. Václav ihned vypustil svou duši se slovy: «V ruce tvé, Pane, poroučím ducha svého.»

V tom hradě zabili i jakéhosi Mstinu, urozeného muže Václavova, ostatní pak hnali do Prahy, některé povraždili a jiní se rozprchli po zemi. I nemluvňátka kvůli němu povraždili. Mnohé ženy provdali za jiné muže, služebníky boží vyhnali a kdejakou ďábelskost napáchali.

Tira pak řekl Boleslavovi: «Pojďme a zabijeme též i vaši matku, tak najednou oželíš bratra i matku.» Boleslav však řekl: «Nemá, kam by se poděla, dokud nebudeme hotovi s jinými.» A odešli a nechali Václava rozsekaného a neuklizeného.